Dům v Chorvatsku: Jak jde život ve Vodicích a tipy na výlety

JAK JDE ŽIVOT VE VODICÍCH:

Od nákupu domu ve Vodicích uběhlo několik let a tak  můžu hodnotit. Do Vodic se každý rok dostávám tak v průměru 5x a pak tam tráví čas moje rodina a přátelé. Tento dům moc na pronájem není, protože už parkování může být pro někoho komplikované. Dům je přímo v centru města a pokud nemáte trvalé bydliště v Chorvatsku, tak mi město nepřidělí možnost parkovacího stání, které by bylo cca 150 m od domu. Tak si platím parkování u známého cca 600 m od domu. Mně to osobně nevadí, navíc se snažím mít s rodinou dobré vztahy a vždy je ráda vidím. Další nevýhodou na pronájem je hlučnost centra v sezóně, která někomu taky nevyhovuje. A na závěr hromada schodů v domě.-) Ne každý touží bydlet v domku na 4 patra.

Já ale po letech a mých obavách jsem spokojená. Udělali jsme tam kus práce a domek je prostě typický pro tuto část Vodic. Nevadí mi, že tu jsou 3x ročně zaplavené ulice, protože nestíhá městská kanalizace a mám trochu vody v koupelně, protože město Vodice stojí holt na vodě:-) Takové chorvatské Benátky. Většinou záplava přijde na podzim, v zimě a na jaře když hodně prší. Stačí 3 hodiny vydatného deště. No a právě proto jsme letos koupili přístřešek na 3 popelnice s květinami, aby nám popelnice neplavaly. Koupili jsme přístřešek i pro sousedy, aby podloubí u domu vypadalo hezky. 

Klasicky jsme odřeli všechny zdi v kuchyni, protože už jsme fakt mistři na kamenné zdi a vlastně se nám tento styl líbí. Stěny v kuchyni byly obloženy dřevem a sádrokartonem a nějak se mi to nezdálo. Říkám Miškusovi: to musí jít dolů, potřebuji vědět, co za tím je a lepší budou bílé zdi. Předchozí majitelka nám řekla, že za dřevem a sádrokartonem je izolace kvůli zimním měsícům. Miškus měl strach, že budeme vytahovat mraky skelné vaty. Nakonec jsme se nasmáli, protože polystyren jakože izolace měl asi 4 mm a byl to spíš polystyren na nástěnku:-) Jako mě tady stavební práce fakt překvapují. Kam se hrabe největší burda v česku na tady ty fachmany. Takže kuchyně a schody na kompletku na kamenné zdi. Pak přišlo mé období, vše předělávám 3x. Koupila jsem nábytek do koupelny, ale koupelna je malá a tak první nábytek letěl pryč. Pak byl nábytek z Ikeii ze Zagrebu a nakonec přijel nábytek z Česka z Lidlu:-) Stejný postup měl i botník. Nejdřív v lavici, pak letěla lavice, pak jsem koupila botník, který byl moc dlouhý a nešly zavírat dveře od koupelny a nakonec botník z Německa, který byl konečně top strop. Tady se dá nakupovat nábytek nejlépe z Ikeii ze Zagrebu (výdejní místo je pak 50 km vzdálený Zadar), to mám všechny postele a skříně na oblečení. Pak je v Šibeníku Jysk, to je nejlepší na peřiny a všechno ložní prádlo, ale i na nábytek. Pak je v Zadaru Emmzeta a nebo Lesnina, to je náš XXL Lutz na to tata:-). Když jsme ještě u těch výměn, tak jsme naistalovali všude světla do pokojů. Léto v roce 2025 bylo fakt na teploty extrémní a přes červen až srpen padaly teploty i 38 stupňů. Klimatizace máme je jen v jednom pokoji, tak jsem musela najít řešení. Světla na stropu šly pryč a nahradily je super výkonné větráky. Jsem z nich úplně nadšená. Jsou moderní, mají zabudovaná světla a výkon je grandiózní. Je to lepší pocitově než klimatizace. Dokonce v zimě mají zpětný chod a tak teplo z radiátorů rozeženou rovnoměrně po pokoji. Takže povedený upgrade na podruhé.

Vyměnili jsme stoletá, ale poctivá dřevěná okna. Jedno sklo za dvojsklo, což pomohlo hluku z venku. Naštěstí jsem kápla na celkem dobré fachmany, takže jsem nepřišla o peníze a práce byla velmi dobrá. To se tu může stát běžně jako v ČR, že holt neobjednáte dobré řemeslníky, tady se Vám však blbě sjednává náprava. Pak jsem ještě vyměnila všechny staré nefunkční dveře v pokojích. Většina renovací mi prošla doma s lehkým brbláním, ale u dveří už byl slušný odpor:-) No každopádně dveře jsou teď nové a za mě asi nelepší renovace. Ještě bych zapomněla na okenice, které jsme vyměnili z dřevěných na hliníkové zelené a vypadají úplně stejně a skvěle se čistí. Holt dveře a okenice vypadají parádně. Musím se pochválit. Řekla bych, že už s renovacemi končím, ale možná kecám:-), ale znáte to holt starý dům, tady nekončí renovace nikdy. 

Jako geniální vidím všechny nápady, které jsem si přivezla z Itálie z Amalfi. To byl hodně inspirativní výlet. Nasadila jsem před vchod popínavý Jasmín, který se mi snad bude popínat po škaredé sousedovic zdi a pak jsem si dovezla vypálenou dlaždici s názvem našeho domu: Kučica Hrubi. To dodalo domu šmrnc. Musím říct, že až na ty odborné práce, udělal vše můj manžel. Doma ho to moc nebere, ale tady řádí, jak černá ruka:-)) Musím ale pořád připomínat OOPP, aby ještě nepřišel k úrazu. Hlavním montérem 3x změny nábytku je moje ségra, protože u tohohle by Miškusovi už hráblo a asi by mě roztrhl. Naštěstí jsem všechen předchozí nábytek rozdala sousedům:-) Na závěr už nás čeká jen opravit kámen v podloubí a změnit to tak v krásnou starou uličku. Vypadá to, že uvnitř domu končím. Teda až na renovaci schodiště, což je tedy smutný příběh, který si nechávám nakonec. Domluvila jsem si s firmou z Šibeniku, že mi místo dřevěného schodiště v prvním patře udělají ocelové s dřevěnými nášlapy. Zaplatila jsem zálohu a domluvili jsme se, že si staré dřevěné schodiště vybouráme a oni přijedou vše zaměřit (výši zálohy raději psát nebudu, aby se někteří nevyvrátili:-)) Jakmile Miškus oddělal schodiště, pod dřevem byla mohutná ocelová konstrukce, pro každý nášlap. Navíc v horní části schodiště, byla konstrukce zapuštěná do stropu a zdi, takže bychom to museli komplet rozsekat a to nemluvím o statice patra. Tak jsem psala panu majiteli firmy, že to není možné vybourat, ať najdeme nějaké řešení a pán mi dost jasně řekl, že buď budu bourat a koupím nové nebo mám smůlu. Takže jsem si pofňukala, nechala jsem mu zálohu, což byl spokojený (kdo by nebyl bez práce) a teď máme obnaženou ocelovou konstrukci, kterou budeme brousit, pak natírat a pak brousit nášlapy a pak instalovat. Nakonec jsme ve výsledku ušetřili, ale holt to odedřeme:-)

V další části popíšu, kam je možné vyrazit na výlety, protože jestli se mi při koupi domu něco povedlo, tak je to lokalita. Ta je na výlety geniální.

TIPY NA VÝLETY V OKOLÍ:

Vlastně ani nevím, kde mám začít, tak asi začnu od oblíbených. Tento výlet je asi nejdále, ale kaňon na řece Zrmanja je za mě top strop. Můžete se v řece bezplatně koupat, udělat si u ní piknik nebo mí zážitek ve formě sjíždění řeky jako Vinetou. Tady se dá podniknout spoustu aktivit. Pak mám moc ráda kaňon Čikola, kde je jednoduchá ferrata a moc hezký okruh na začátku se zip linou. Spousta lidí zamíří do Národního parku Krka, který je moc hezký, ale jako každá atrakce nejlepší mimo sezónu, kdy je tu hromada lidí. Navíc i cena za vstup je rozdílná. Dá se najít i několik okruhů, kde se dostanete mimo park k vodopádům, ale to není moc na pochod s dětmi. Mimo sezónu jsou krásné písečné pláže na ostrově Murter: Plaža Slanica a Podvrške. V sezóně si tu moc nelehnete a koupat se budete s mnoha dalšími nadšenci. 

Červen a září jsou velmi teplé a příjemné měsíce v Chorvatsku a je tu podstatně méně lidí. Dlouho jsem nebyla fanoušek města Šibenik, ale již se mi začíná čím dál tím více líbit. Starodávné uličky, zákoutí s kavárnami, kostely a katedrála. Moje oblíbené městečko je ještě Primošten a Trogir. Kdo se chce projet může navštívit i 90 km vzdálený Split. Šibenik je asi 12 km od Vodic a dá se do něj vjet i na kole. Chce to ale kolo trošku více na nezpevněný terén, protože stezky vedou olivovými háji. Na druhou stranu je Vranské jezero, ve kterém se dá koupat a krásné jsou západy slunce na kopečcích nad jezerem. Já mám každý den ráda vycházku po nové cyklostezce do Tribunje, která je cca 4km vzdálená. Nádherná procházka je za Tribunjí, kde je borovicový háj a dají se zde dělat podvečerní procházky s posezením na lavičce. Pokud chcete utéct z ruchu sezónních přeplněných pláží, je dobré vyrazit na protější romantický ostrov Prvič Luka. Přestože jsem ve Vodici už 4 rok, tak ještě jsem tam nezavítala, ale mám to v roce 2026 v plánu. Musím více odpočívat a méně vymýšlet rekonstrukci. Už se nám povedlo jít na Dinaru nejvyšší horu chorvatska, ale vrchol jsme nakonec nedobili. V červnu do nás sluníčko tak pralo, že ségra dostala úžeh a tak na chatě pod vrcholem ležela a pila vodu s hořčíkem. Pak se to po 2 hodinách uklidnilo, ale výstup už jsme neuskutečnili, protože bychom šli dolů po tmě. Mám toho nachozeného dost, ale musím říct, že tohle nebyl jednoduchý výstup, v podstatě pořád stoupáte a je to pořád na slunci bez zakrytí. Rozhodně plánujeme druhý výstup, ale pořád jsou před námi ještě výlety v Paklenici. Prostě z Vodic se dá udělat velké množství výletů a není potřeba se válet jen na pláži, takto mají někteří zafixované Chorvatsko, ale je tu spousta krásné přírody a památek. Takže přijeďte a enjoy:-)